1.
Malý hošík černovlasy
mamince se stěžoval,
[:že ho děvče oklamalo,
které věrně miloval.:]

2.
Spomeň si ty, dívko drahá,
na tu malu lavičku,
[:kde sme spolu sedáváli,
zvečera při měsíčku.:]

3.
Kolikkrát jsem se tě ptával,
zdali mně ty ráda máš
[:a ty si mi říkavala,
že iného nelíbaš.:]

4.
Oči černé, oči zrádne hluboké
jak lidský žal,
[:kolikkrát jsem na vás spomněl,
tolikkrát jsem zaplakal.:]

5.
Oči černé, oči zrádne
ja jsem vás mněl tolik rád
[:a než jsem se z vojny vrátil,
už vás mněl můj kamarát.:]

6.
Tak žaloval, když umíral,
malý hošík dvacet let,
[:na svou milovanou dívku,
své mamince naposled.:]

alebo

Malý hošík černovlasý

1.
Malý hošík černovlasý
své matičce žaloval,
[:že když si na vsi chtěl hráti,
každý ho odstrkoval.:]

2.
Když jsem se jich počal ptáti,
smím-li já si snimi hrát,
[:a oni mi povídali,
že dřív musím otce znát.:]

3.
Různá jména mi dávali,
kterým jsem nerozuměl,
[:pověz ty mě, drahá máti,
zdali já jsem otce měl.:]

4.
Měls synáčku, měls tatíčka,
měls tatíčka vlídného,
[:sepni svoje ručky malé,
pomodli se za něho.:]

5.
Neplač můj drahý synáčku,
však ty otce taky máš,
[:sepni své malé ručičky,
pomodli se otčenáš.:]

6.
Otče náš ty na nebesích,
ty jsi také otec můj,
[:kudy kráčí hočík malý,
jeho duši opatruj.:]

7.
Bože jenž si na nebesích,
ty jsi také otec náš,
[:a tak usnul chlapec malý,
pomodlil se otčenáš.:]

8.
A když ráno přišla budit
matka syna malého,
[:našla na posteli ležet
syna svého mrtvého.:]

9.
Odpočívej v tmavém hrobě
sirotečku maličký,
[:nebudeš se více ptáti
na otce své matičky.:]