autorská zľudovelá, vlastenecká

1.
Čechy krásné, Čechy mé, duše má se s touhou pne.
Kde ty naše hory jsou, zasnoubeny s oblohou.

2.
S oblohou a nebesy. Kdo pomýšlí na plesy,
anděl světlem oděný, slávě Páně stvořený.

3.
Pán, ten stvořil také vás, slavné Čechy, vlasti krás.
Anděla vám z nebe dal, váš by národ k zpěvu zval.

4.
A ten národ pěje rád, v žalmech však i touhu znát,
by ten anděl chránil Čech, do skonání věků všech.