Z Rtyně u Úpice

1.
Slyšel jsem hradecký hodiny bít,
přišla mně novina, že mám zemřít.
A já neumírám, já se trápím,
pro mou nejmilejší krásu tratím.

2.
Co paks uďál tak mnoho, Jeníčku,
že pro tebe stavěj šibeničku?
Ta šibenička z měkkého dřeva,
nebylo ti toho, synku, třeba.

3.
Dyť jsem neudělal nic tak zlého,
chodíval jsem těšit srdce mého.
Těšíval jsem, ale už nebudu,
jak pak na tě, holka, zapomenu?