Zařechtej můj vraný koníčku

1.
Zařechtej můj vraný koníčku, zařechtej vesele,
jestli tě má milá uslyší, na mě si vzpomene.
Až ve vsi klekání odzvoní a lidé půjdou spát,
zlíbám tě, má drahá Mařenko, zlíbám tě nastokrát.

2.
Klekání dávno už zvonili, už bylo půl noci,
ještě se Jeníček s Mařenkou drželi v náručí.
Že v lásce nikdo jim nebrání, milovat se mohou,
koníček ve stáji zařechtal, zazvonil podkovou.

3.
Jen počkej, má drahá Mařenko, až pole doorám,
vraného koníčka napojím, travičku nasekám.
Až ve vsi klekání odzvoní a lidé půjdou spát,
zlíbám tě má drahá Mařenko, zlíbám tě nastokrát.

alebo:
1.
Zařehtej můj vraný koníčku, zařehtej vesele,
jestli tě má milá uslyší, na mne si vzpomene,
kdyby se na mne dnes mračila, zlíbám já její líc,
[:zařehtej můj vraný koníčku, zařehtej ještě víc.:]

2.
Jen počkej má milá Mařenko, až pole doorám,
vraného koníčka napojím, travičku nasekám,
poslední klekání odzvoní a lidé půjdou spát,
[:zlíbám já tvoji líc Mařenko, zlíbám ji na stokrát.:]

3.
Ve vsi už klekání zvonili, už bylo k půlnoci,
ještě se Jeník s Mařenkou drželi v náručí,
a že jim v lásce nic nebrání, milovat se mohou,
[:zařehtal koníček ve stáji, zazvonil podkovou.:]