Za našum stodolum - Nerovný

Střebonice u Opavy

1.
Za našum stodolum, za našum pivnicum,
sedzi tam Janiček, ma vrukach šklenicu,
napaja, prošvarnu dzěvuchu namluva.

2.
Ta jeji macička, dy se dovědzěla,
hnědky Janičkovi naproti běžela, běžela,
z dalekej krajiny vitala.

3.
Vitam cě, Janičku, z dalekej krajiny,
něbudzeš ty mici z moji dcerky ženy,
chudobnys, pro moji dcerušku něrovnys.

4.
Dzěkuju macičko za vaše vitani,
však ja tež něvidzim střibra, zlata na ni,
rovně je, takova dzěvucha jak jine.

5.
Ona na lůžečku a on na stolečku,
ona mu jablečko a on ji hrušečku,
přaje mu, vyšiva šatečku, daje mu.